Pro známý

Devítka

1:V zrcadle kF#aluží prohlížím svůj svět,
déšť nechám stH7ékat tiše po vlasech,
za límec pDodzim mi ukládEá svý vyznánF#í
a jak ty stromy k ránu na duši led
v kabátě zvH7yků a čekání,
až něčí těžká bDota prorazí tu námrazu
šedivejch Euspěchanejch let.
R:A my budem zas (budem zase) hrF#át jen tak pro všechny svý znBmámý,
zase budem vG#mítat slunce na stránHích našich známejch hF#orC#7,
ze života dF#áme šít frak pro ztracený flBmámy
a bílý místa, cG#mo nám rostou na skránHích,
překryjem kC#7ouřem z cigaret.
2:Na cívce osudu se točí film,
kterej už každej z nás dobře zná,
defilé vteřin, hodin a dní, co jsou dávno pryč,
a stejně věřím, že se jedenkrát
sejdem zas nahoře, zas na pár dní,
a léta v tváři napsaný nám smaže noc,
co přejde, až my budem chtít.
R:+ a budem zase hrHát jen tF#ak ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:21.101+00:00
Výsledky hledání: